Konečně

25. listopadu 2007 v 16:04 | Aknel |  Nástěnka
Takže, vím že sem vám to slíbila už v pátek, ale jaksi se mě nedařilo přihlásit a v čera jsem až do teď nebyla doma. Doufám, že se na mě nezlobíte. Kdo čte povídky u Natali tak jistě ví, kde již mám nové stránečky. No a kdo ještě ne tak se to dozví teď. Jinak tenhla blog ZATÍM rušit nebudu, ale uvidí se.Takže moje nový stráneřky jsou na adrese http://aknel5.webgarden.cz
Toť vše. Ještě jednou se omlouvám.
 

Ehm,ehm ...

20. listopadu 2007 v 19:57 | Aknel |  Nástěnka
Takže moji milí a zlatí čtenáří. Všem děkuji za vaše rady. Vím, že v anketce jste mi převážně radili, abych se nestěhovala, ale jaksi taksi jsem se s naším milím blogem nepohodla. Víte vážně nerada restartuju počítač, když mam rozepsanou kapitolku. No nic. Trochu sem si zanadávala, naštvala a začala s přesunem. Kam? To zůstane až do pátku do 18:30 mím tajemstvím. Mezitím stihnu vše přestěhovat a napsat kapitolku, kterou sem už jednou napsanou měla. Takže doufám, že se na mě nezlobíte. Jak sem řekla v pátek v 18:30 je tu odkaz na mojí novou stránečku, kde na vás již bude čekat nová kapitolka. Tak to je vše.
--Aknel--

Otázka...

17. listopadu 2007 v 23:31 | Aknel |  Nástěnka
Jak sem tak prohlížela stránky mých oblíbených autorů zjistila jsem, že se jich docela dost stěhuje. Buď jim nevyhovují stránky a nebo jako Werusenku a Verču, pardon Natali je naštvalo neustálé vypadávání blogu. A tak se nám nabízí otázka. Má se i já přestěhovat na jiné stránky? A pokud ano tak kam na estranky, nebo webgarden? Již předem děkuji za vaše rady.
--Aknel--
 


Achjo...

16. listopadu 2007 v 14:13 | Aknel |  Nástěnka
Já vim, že sem slíbila kapitolku k DChR, ale napadlo mě jestli bych nejdřív nenapsal k obraceči, kterýmu chybí už jen pár kapitol do konce.Tak se rozhodněte.
--Aknel--

12.Kapitola

9. listopadu 2007 v 19:15 |  DChR
A je tu další kapitola k DChR. Doufám, že se bude líbit. Dalo mi docela práci jí sesmolit,hlavně když sem pořád očima bloudila k oknu a koukala na padající sníh. Ano čtete dobře, sníh. Taky už u vás sněží? Je sice krátká,ale ještě se během víkendu pokusim přidat jaště jednu kapitolu k tomuhle. Sem se nějak rozkecala.
--Aknel--
Druhý den proběhl stejně jako ten první. Brzká procházka s Dafné, rychlá snídaně a hory domácích úkolů a k tomu měli dnes večer trest. Při hodině léčivých lektvarů a bylin je profesor překvapil malým testíkem, který měl zjistil kolik toho umí. O hudební výchově se dozvěděli, co budou dělat celé ty čtyři roky dělat. Do června budou všichni zpívat společný repertoár a po červenci se rozdělí na určité druhy zpěvu. To samé prý bude i v tanci. Celý den je sledoval jeden pár očí a oni o něm moc dobře věděli. Natsen se na ně díval jako na odporný hmyz, který je potřeba co nejdříve zašlápnout. Během oběda se u jejich stolu zastavil profesor Wattes a řekl jim ,, Doufám, že jste nezapomněli na dnešní trest? " ,, Ne pane profesore. " Bylo mu odpovědí.
Stejně jako dopoledne proběhlo i odpoledne. Po odpoledním vyučování šli ještě na chvíli ven, kde se zúčastnili velké koulovačky. Avšak všechno krásné musí jednou skončit a tak se poklusem vydali ke kabinetu profesora Wattese. V teple školy na nich roztával sníh zvenka, takže když dorazili ke kabinetu vypadali jak vodníci. Profesor jim otevřel s úsměvem a řekl ,, Tak prosím, pojďte dál. Už sem si pro vás připravil trest. " Pak jim ukázal na čtyři židle okolo dřevěného stolu. Položil před ně samolepící štírky, brk, inkoust, několik sklenic s víčkem, encyklopedii léčivých bylin a nakonec velkou dřevěnou bednu, ve které mohli vidět různé sušeně rostliny. ,,Musím teď na dvě hodiny odejít. Tady podle té encyklopedie roztřídíte byliny a popíšete sklenice podle toho co v nich bude. Jasné? " Počkal než čtveřice přikývla a pak odešel. Natali se na to podívala a řekla ,,Rozdělíme si to. Tak nám to puse rychleji. Takže Van ty budeš popisovat štítky, Thomasi ty je budeš lepit na sklenice. Já si vezmu na starost třídění bylin a na tebe Damiene teda zbyla encyklopedie. " Všichni přikývli a pustili se do práce. Při tom si povídali zábavné historky, takže se nenudili a práce jim utekla jako voda. Když profesor vešel do svého kabinetu uviděl smějící se čtyřku dětí, prázdnou krabici, ve které předtím byli sušené byliny a vzorně popsané sklenice s již zmíněnými bylinami. ,, Jak vidím, máte již hotovo, takže můžete jít. " ,, Ano pane profesore. Nashledanou. " Pozdravili děti a pak se běželi převléknou a přichystat věci na astronomii.
I ta probíhala v klidu až na to, že polovina dětí usínala u dalekohledů a hvězdných map. Damien však ne. Díval se hvězdné nebe a přemýšlel co dělá asi jeho rodina a jeho přátelé.
----------------------
Elena se dívala na hvězdy a přitom přemýšlela. Její manžel zrovna svolal poradu a její děti byli všechny ve škole. Měla tedy klid přemýšlet. A o čem? Než o čem, by jsem se spíš měli ptát o kom. Přemýšlela o svém nejmladším synovi. Byla tak šťastná, že ho konečně našla. Naposledy se podívala na měsíc v úplňku a šla si lehnout.
--------------------------
Ron a Hermiona seděli ve společenské místnosti a dělali si úkoly na zítřek. Občas zabloudili pohledem k věžnímu okénku a mohli tak spatřit jasné hvězdné nebe. Včera jim přišel dopis od Damiena o tom jak se má a nezapomněl jim přiložit kopii rozvrhu se slovy: To aby si Ron nemohl stěžovat. Oby na něj vzpomínali a samozřejmě mu nezapomněli odepsat.

6.Kapitola

7. listopadu 2007 v 19:29 | Aknel |  Harry Potter a Nelehký úděl života
Tak tady je ta slíbená kapitolka k údělu.V pátek bych přidala kapitolu k DChR a pak se uvidí.Vim,že je krátká,ale co se dá dělat.
--Aknel--
Pětice dětí kolem sebe vytvořila mlhu a pomalu se plížili k vesnici. Harry, Titton a Eruner, měli na zádech pytle a Tamara s Estel nesli košíky. Skryti pod mlhou došli až do městečka. Pytle i když vypadali male byli bezedné, takže tam mohli mít čehokoliv jakékoliv množství. Dívky se rozestavěli okolo fontánky a chlapci došli ke konci kruhového náměstíčka, kde otevřeli každý svůj patel a začali jeho obsah vylévat na zem. V pytlích měli bláto a měli ho tam dost. Mezitím co chlapci pokládali novou podlahu náměstí, děvčata v pouštěla do fontánky žáby. Tyhle žáby však nebyli obyčejné. Pokud jste na tu žábu použili nějaké kouzlo, nebo zbraň tak se rozdělila na další dvě žáby a tak to šlo pořád do kola. Jediná možnost tedy byla chytit žábu do ruky a odnést jí pryč. Jakmile dokonali své dílo tak se odebrali zpět do vesnice. Pak zrušili mlhu a posadili se do koruny jednoho ze stromů, který byl ve vesnici. Za chvíli se z městečka ozval křik a nadávky. Všichni obyvatelé vesničky se vyřítili ze svých domovů a dívali se směrem k městečku. Mezi přihlížejícím nechyběla ani Elvíra a Harryho příbuzní. Elvíra se podívala nejprve k městečku a pak se vydala ke stromu, kde se ozývalo pětinásobný tlumený smích.
Podívala se na horu a uviděla pětici dětí jak se zajíkají smíchem. Odkašlala si a sledovala jak sebou děti hrkli a dívají se na ní jako ti největší neviňátka na světě. ,, Vy o tom náhodou nic nevíte, že ne ? " Řekla a pohodila hlavou k městečku. Pětice se na sebe podívala a unisimo vyhrkli ,, Ne, nic. " ,, Jistě, jako vždy . " Pak se podívala na Harryho a řekla ,, A ty si střihej zabalit. A nezapomeň na Shadowa . " Ten jen přikývnul a seskočil ze stromu. Za chvíli se vracel s baťohem na zádech a za ním klusal černý pegas. Harry naposledy objal své přátele a vytvořil portál, kterým se dostal k Hagridově boudě. Tam se domluvil s Hagridem, že se mu Shadowa postará. Pak se vydali do ředitelny, kde již byl ředitel. Ten se na ně srdečně usmál a pokynul jim, aby se posadili. Dlouho si prohlížel chlapce pře sebou než promluvil. ,, Určitě budeš chtít nastoupit do Bradavic. Sice jsem viděl, že dokážeš bojovat, ale nastoupíš až příští rok a do té doby a tě budou učit tví rodiče, kmotr a určitě se zapojí i tvůj strýc. Protože tu tví rodiče učí, budeš zatím bydlet u svého kmotra, který proti tomu nebude určitě nic namítat. " Pak ještě domlouvali spoustu věcí ohledně školy, takže jim to zabralo zbytek dne. Harry chvíli poslouchal, ale nakonec se uvelebil v křesle a usnul. Sirius se pousmál a řekl ,, Vidíš Jasmesi to je přirozená autorita. " Nakonec ho, ale vzal do náručí (Harryho) a letaxem se s ním vydal do svého domu kam ho uložil do jednoho z pokojů pro hosty, ale slíbil si, že hned zítra ten pokoj předělá. V pokoji totiž byla akorát postel, noční stolek a dveře do koupelny. Ještě se na svého kmotřence usmál, zavřel dveře a nechal chlapce spát.

21.-Výročí

4. listopadu 2007 v 15:40 | Aknel |  Harry Potter a Obraceč času
A další kapča.Snad se vám bude líbit.Takže,předtím sem to sem nenapsala,ale abychom měli jasno a vyhnuli se později konfliktům tak v mých povídkách se Harry Potter narodil roku 1989 (jinak to je 1980).A prosím omluvte mě za chyby,které tam určitě budou.
--Aknel--
Jen co vběhli do společenské místnosti,otočili se na ně tři páry očí.Okamžitě se na ně hrnuli gratulace a pochvaly.Avšak nastal čas večeře,na které si vyžádal ředitel přítomnost všech a tak jim nezbývalo nic jiného než se vydat na cestu.Harryho rodiče a Sirius se vydali též na cestu,ale domů,tedy k Siriusovi.Ve velké síni si sedli na obvyklé místo a čekali.Po chvíli vstal ředitel a vyžádal si klid.Pak se usmál a na celou síň promluvil:,,Milí žáci co nevidět tu bude únor a spolu s ním i třítisící výročí této školy.To se samozřejmě neobejde bez oslavy.Přesný datum,bude určen později,ale tato oslava bude pouze pro třetí ročníky a výš.Všechny ostatní podrobnosti spolu s přesným datumem budou upřesněny zítra pře Velkou síní a teď dobrou chuť."Síní se okamžitě rozlehlo šeptání děvčat a mručení chlapců.Harry se hned otočil na Kathleen a zeptal se jí:,, půjdeme spolu?",,Víš o tom ,že ses vůbec nezměnil.Takhle si se mě ptal i tenkrát.A jako tenkrát říkám ano."Pak se oba zvedli a šli spát.
Ráno se prodrali k nástěnce a přečetli si vše co se týká plesu.No všichni si mysleli,že to bude ples,ale po tom co si přečetli to okamžitě vyvrátili.
Oslava k třítisícímu výročí založení této školy se bude konat 11.února..Hudbu zajistí mudlovský DJ,který je moták.Oblečení pouze mudlovské.Začátek ve 20:00.
Harry s Kathleen se na sebe podívali a Kathleen mu nenápadně ústy naznačila slovo ,Nákupy.'Ten protočil oči,ale nakonec přikývl.Od toho rána ve škole nastal úplný chaos.Všichni hledali partnery,děvčata nevěděla jaké šaty si v Prasinkách koupit.Byl tam totiž obchod,ve kterém byli pouze mudlovské věci.Kathleen však Harryho přesvědčila,aby se přemístili do Londýna a tak mu nezbývalo nic jiného než se sní přesně den před ,,plesem" přemístil.Ta ho okamžitě vtáhla do jednoho obchodu.Harry si sedl do křesla pře kabinkami a myslel si,že stačí,když počká až si Kathleen vybere nějaké šaty a pak se spolu přemístí,ale prodavačka k němu přišla a řekla:,,Támhleta mladá dáma mě za vámi poslala,abych vám pomohla vybrat nějaké oblečení."Harry i když nerad přikývl.Po asi dvou hodinách se konečně dostali zpět do Bradavic.Harry byl nákupem tak zmožen,že sebou jen co přišli hodil na postel a spal.Druhý den byla sobota a tak mohl vstávat docela pozdě.Spolu s Kathleen se pak vydali na dosti pozdní snídani,které by se dalo říkat spíš oběd.Harry jako by cítil něco ve vzduchu a když to řekl Kathleen tak ta přikývla.Každopádně s velkým pobavením sledovali ten shon,který ve škole panoval.Někteří kluci si na poslední chvíli sháněli partnerku.Celý den utekl jako voda a přesně v sedm hodin se všichni šli připravit.Harry s Kathleen nebyli výjimkou.Zatímco Harrymu stačilo patnáct minut na to aby se osprchoval a převlékl,tak Kathleen neustále běhala z jednoho konce pokoje na druhý a nepřestala brblat,že to nestihne.
,,Víš co sejdeme se přesně v osm pod schody u velké síně já si musím ještě něco zařídit."Kathleen v rychlosti přikývla a dál se věnovala přípravě.Nevěděl sice co na sobě bude mít Kathleen,ale jemu prodavačka vybrala černé kalhoty a modrou košili s krátkým rukávem.Tu měl rozepnutou a pod tím měl ještě bílé tílko.V rychlosti blesku běžel do jejich domu v lese a sdělil zakladatelům.že už od rána má takový divný pocit.,,Víš Harry je možný,že přesně o půlnoci se na chvíli zruší veškerá ochrana hradu tak buď připraven."Harry přikývl a pak se opět vydal zpět protože za pět minut měl čekat na Kathleen.Teď byl rád,že už nemusí nosit brýle.Po jeho první proměně se mu zrak vylepšil.Jakmile doběhl na domluvené místo oněměl úžasem,ale nakonec ze sebe vysoukal:,,Vypadáš skvěle."Kathleen se usmála a odpověděla.,,Dík,ty taky."Měla na sobě ke kolenům dlouhé zelené šaty.Vlasy měla pouze sepnuté čelenkou a na krku se hopalo stříbrné srdíčko,které jí dal Harry k Vánocům.Harry jí nabídl rámě a ona ho s úsměvem přijala.Oba se pak usadili k jednomu stolečku a čekali až ředitel pronese svou zahajovací řeč.

2.Laura

1. listopadu 2007 v 18:04 | Aknel |  Prokletí
Takže,jak jsem zatím zjistila tak se vám tahle povídka zatím líbí a doufám,že to tak bude i nadále.To je asi vše tak ať se líbí.Další kapitola bude k obraceči,pak k údělu a nakonec k DChR.
--Aknel--
Nevěděl jak dlouho tam byl,ale nakonec si lehl do trávy a s očima upřenými na nebe,na kterém se začali objevovat hvězdy usnul.Spal asi dlouho,protože ho probudilo šimrání paprsků na nose.Přetočil se no boku,přes hlavu si hodil peřinu a chtěl spát,ale pak mu něco došlo.,Peřinu?'Neochotně otevřel oči a zjistil,že je v nějaké místnosti.Byla tam akorát postel,na které ležel,noční stolek,malá komoda,okno a dvoje dveře.pak si všiml ještě něčeho.Na proti posteli seděla na židli nějaká žena.Měla dlouhé černé vlasy s blonďatým melírem a její jantarové oči ho pozorovali.Jakmile se jejich oči střetli usmála se na něj a tím odhalila své zuby.Harry hned poznal,že je upírka.Ženu sice trochu překvapilo,že se nebojí,ale po chvíli se nadechla a řekla.,,Mé jméno je Laura.Našla sem tě v lese a přinesla tě sem do mého domu.Jak již si nejspíš zjistil jsem upírka,stejně jako můj manžel Alex.Já a on jsme ti udělali několik testů a zjistili jsme,že jsi upír i vlkodlak.Zajímá mě jak je to možné?"Harry chvíli váhal,ale pak si povzdych a převyprávěl jí celý svůj příběh.,,Zajímavé,velice zajímavé.Pojď za mnou."Řekla po tom co jí převyprávěl celý svůj dosavadní život.Harry se zvedl a jen tak ze zvyku si sáhl za pás.Jeho hůlku mu Brumbál sebral už mu jí nevrátil.
Ve vesnici,ve které se nacházel Lauřin dům bylo spousta domů,jeden menší zámek a celá byla ohraničena lesem.Jak e dozvěděl v téhle vesnici žili upíři a vlkodlaci.V lese žili elfové a za lesem byla ještě jedna vesnice a tam žili mudlové.Do vesnice chodili normálně a se všemi byli v míru.Nikdo zde neumíral,leda by se ho někdo zabil.Ostrov se jmenoval Delerict.Díky mudlům,zde vlastně přežili.Vždy ve smluvený den se vydalo několik upírů do vesnice a od vesničanů dostali naředěnou lidskou krev.Každému stačila trocha a jak mu Laura řekla,moc jich tu nebylo.Maximálně tak dvacet od každého druhu,mudlů bylo tak sto.Víc ne.Na slunci mohli být kvůli jejich zvláštnosti.Každý druh měl svou vládkyni a vládce a oni šli právě za tou upíří.Všichni měli jedno společné a to,že byli vyděděnci.Tím,že byli něčím zvláštní tak se dostali sem a tak dostal ostrov svůj název.Delerict-Vyděděnec.Ale to už vcházeli do prostorné místnosti,kde na vysokých trůnech seděla žena s bílými vlasy a šedýma očima a muž hnědými vlasy a černýma očima.Harry před nimi stejně jako Laura poklekl,ale pak si prohlížel místnost a Laura jim zatím vyprávěla Harryho příběh.Chvíli si ho(Harryho) ještě prohlíželi,ale pak ta žena řekla:,,Mé jméno je Nataša tohle je můj manžel Darkeness.Jsi prý upír i vlkodlak (na Harryho kývnutí pokračovala).Z větší části si upír a proto bych ti chtěla nabídnout místo v naší smečce.Pokud přijmeš,projdeš starým rituálem,díky kterému budeš umět vše co uměli i ti nejmocnější kouzelníci a mudlové.Taky budeš vědět jak se chovat jako upír.Vždy se však můžeš něčemu novému přiučit z knih.dále pak budeš moci zapomenout na minulost.Dostaneš nové jméno a jméno Harry Potter budeš používat pouze v kouzelnickém světě.Přijímáš tedy?"Harry se chvíli rozmýšlel,ale nakonec kývnul.,,Dobrá tedy postav se sem do toho kruhu.Při rituálu nejspíš upadneš do bezvědomí,ale jakmile se probudíš tak ti Laura odpoví na všechny tvé otázky a pomůže ti vybrat dům.Všechny domy jsou již s vybavením mezi které patří i mudlovské.Pak tě přivede na večer sem,abys mohl být představen ostatním."Harry udělal vše co mu řekla a jak řekla,během rituálu ztratil vědomí.
Probudil se opět u Laury doma.Ta se na něj usmála.Počkal až se oblékne a pak se vydali na prohlídku domů.Nakonec si vybral (spíš Laura mu ho vybrala) dům o dvou patrech se zahradou.Na hoře byl jeho pokoj,4 pokoje pro hosty + koupelny a pracovna.Dole pak byl obývák,knihovna,jídelna,kuchyň,předsíň a spižírna.Dole byl pak ještě sklep.Vše bylo velmi pěkně vybaveno a nejvíce ho zaujali mudlovské přístroje,jako třeba hifi věž,notebook a další.nechyběl tam ani krb.Po tom co si Harry celý dům prohlédl ho vzala do vesnice,kde si koupil horu oblečení i bot.Oblečení měla jarní,letní,podzimní,zimní,společenské a pracovní.Než to vše nakoupili a dostali do Harryho domu,byl čas aby se vydali do zámku.Harry nevěděl co si má vzít a tak mu Laura poradila.Nakonec měl černé kalhoty bílou košili.Podle Laury v tom vypadal sexy,ale on byl hrozně nervózní.Pod košilí se mu rýsovali svaly,které měl z famfrpálu,ale také z přeměny.Cítil,že toho ví víc než před rituálem,ale o kolik víc toho ví to netušil.Nakonec se tedy vydali.Ještě než vešli dovnitř mu Laura řekla:,,Jo,málem sem zapomněla.Od teď nejsi v Harry Potter,ale Tartan.Tak hodně štěstí."S tím vešla dovnitř.On sám byl ještě chvíli venku a přemýšlel o novém jméně.Pak se podíval směrem ke hvězdám a jako by se loučil s minulostí.Zatřepal hlavou a vešel dovnitř.Věděl,že on se minulostí nikdy nedokáže rozloučit.Také věděl,že tohle není poslední den Harry Pottera,Jednou přijde čas kdy se bude muset na nějakou domu vrátit,ale nevěděl,že to bude co nevidět.

Další řetězák,tentokrát od Saskyi

29. října 2007 v 20:46 | Aknel |  Nástěnka
Každá osoba zveřejní pravidla před jejich seznamem, potom napíše 8 věcí o sobě. Na konci seznamu zadá dalších 8 lidí, co v budou pokračovat a oznámí jim, na jejich stránkách, aby si přečetli pravidla, aby věděli co mají dělat.
1.Řídím se příslovím:Co tě nezabije,to tě posílí.
2.Strašně ráda poslouchám musiku a neumím si představit,že bych někam šla bez mp3,nebo abych neměla puštěný celej den rádio.
3.Sem noční tvor takže,pokud možno spát do oběda a jít spát s východem slunce.
4.Sem strašně tvrdohlavá a taky ukecaná.
5.Miluju italskou kuchyni.
6.Mam velkou představivost a fantazii.
7.Miluju dobrodružství a sem pro každou legraci.
8. Cením si pravých přátel,protože bez nich bych nemohla existovat a byla bych bez nich jako ryba na suchu.
Tak lidičky teď těch osm šťastlivců,bude jich míň takže kdo bude mít chuť a ještě ho nedělal tak ať si ho udělá.A já ho zadávám Blytonce,Halltenovi,Werusence,Tirael a Alyma.Dál už nevím o nikom kdo by o nedělal a pokud ho dělal někdo z téhle pětice ,,šťastlivců" tak se fakt omlouvam.

1.Kousnutí

25. října 2007 v 19:45 | Aknel |  Prokletí
Takže,jak jste si určitě všimli je tu nová povídka.Nevím jak se vám bude líbit proto vás prosím o komentáře s vaším názorem.Povídka se odehrává v době pátého ročníku,takže Sirius žije.To je snad vše co sem chtěla řídcí snad ještě ať se líbí.
--Aknel--
Harry Potter chodil do pátého ročníku školy čar a kouzel v Bradavicích.On a jeho dva přátelé Ron Weasley a Hermiona Granerová šli právě na večeři,když se před hradem ozvala hrozná rána.Všichni tři vyběhli pře hrad a uviděli armádu vlkodlaků,upírů a smrtijedů,Okamžitě se vrhli do boje.Kletba střídala kletbu,štít střídal štít.Harry měl o boji přehled a paprskům,které nedokázal odstranit,nebo odrazit tak těm se ladně vyhýbal.Najednou ho někdo popadl zezadu za hlavu,zakousl se mu do krku a začal hladově sát.Harry se už loučil se životem,ale najednou ho upír pustil a utekl pryč.Myslel si že je po všem,ale jakmile se otočil tak zjistil jak pekelně se mýlil.Přímo na něj padal vlkodlak.Ten ho povalil a při pádu Harry nahnul hlavu.Všechno se událo ve vteřině.Vlkodlakova hlava dopadla na Harryho krk a jedním zubem spojila dvě tečky od upíra..Harry zasténal a zůstal ležet.Na krku mu z pomyslného háčka vytékala krev.Někdo by řekl,pár jizev,ale i těch pár jizev stačilo na to,aby byl na věky poznamenán prokletím.Stal se z něj vlkodlak i upír.Upírem byl stále.Přes den i noc.Byl imunní na slunce,díky vlkodlačí polovičce.Ve vlkodlaka se měnil pouze druhý úplňkový den,ale nezabíral na něj vlkodlačí lektvar.Po kousnutí se změnil.Hodně.Černé vlasy mu o něco povyrostli,prodloužili se mu špičáky a on sám povyrostl alespoň o dvacet čísel.Stále měl zelené oči,ale lidské zorničky se mu změnili na kočičí.
Nyní seděl v jedné z Bradavických věží.Byl zde už celý měsíc a pomalu,ale jistě umíral.Vlkodlatství mu nedělalo potíže jako upírství.Jako upír potřeboval alespoň trochu lidské krve,avšak nedostal jí. Jediný kdo za ním chodil byla Hermiona.Utěšovala ho a pomáhala mu.Sirius si o něj dělal starosti,ale nikdy za ním nebyl,ale byl na hradě to Harry věděl.Ron ho po tom co se zjistilo,že se mění i ve vlkodlaka nazval krvelačnou bestií a zrůdou,protože Levanduli ,jeho dívku rozsápal vlkodlak.Z přemýšlení ho vytrhli až otevírající se dveře a v nich stála Hermiona.V ruce držela sklenku s červenou průsvitnou kapalinou.,,Na,vypij to!",,Co je to?"Zeptal se a vzal si od Hermiony sklenku.,,Voda s mojí krví."Špitla.Harry se na ni podíval řekl:,,Děkuji."A celou sklenici na ex vypil.Okamžitě pocítil příval energie.,,Ještě,já chtěla,jen abys nezapomněl."Řekla podala mu malý balíček a odešla.Harry ho otevřel.Uvnitř byl z bílého zlata řetízek s přívěškem.Přívěšek byl trojlístek a na každém lístku bylo jedno písmenko.H,R,H.Harry,Ron,Hermiona.Harry si ho připnul na krk a v měsíčním svitu si ho prohlížel.Netušil,že je to na dlouhou dobu naposledy co svou kamarádku viděl.
Po chvíli co Hermiona odešla se otevřeli dveře a dovnitř vešel Brumbál,Sirius,remus,McGonagalová,Snape,Weasleyovi a ještě několik členů řádu.Brumbál začal mluvit.,,Harry před chvíli proběhla porada ohledně tvé nemoci."Harry ho však přerušil.,,To není nemoc Brumbále.Nemoc vyléčíte.Prokletí ne.",,Dobrá tedy.Před chvíli proběhla porada ohledně tvého prokletí a celý řád se shodl na tom,že pro bezpečí tvé i bezpečí ostatních pude lepší,když tě umístíme na jeden ostrov.Žijí tam upíři,vlkodlaci,elfové a mudlové.Všichni tam žijí věčně.Proč,to nikdo neví,ale je to pro tvé dobro věř mi.Remusi prosím."Oslovený vystoupil z řady,došel k Harrymu a spolu s ním se přemístil.V místnosti byla totiž zrušená proti přemisťovací bariéra.Harry pocítil známe škubnutí a za okamžik se ocitl na nějaké mýtině.Než se stačil něco říct,přemístil se Remus pryč.Harry se rozhlédl kolem,sedl si na pařez a do toho ticha se zeptal:,,No super a co tu mam jako dělat?!"

Kam dál